Autorem knihy je PhDr. Konstantinos Tsivos, Ph.D., bývalý řecký novinář, který v současné době působí jako historik a výzkumný pracovník v Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kniha pojednává o osudu asi 80 tisíc řeckých občanů, kteří byli donuceni odejít ze své země poté, když byla potlačena komunistická revoluce. „Tito lidé našli azyl v různých, tehdy socialistických zemích, kde vytvořili početné komunity a s nimi i imaginární stát. Proto publikace nese název Hybridní ‚Lidově demokratické Řecko‘,“ přibližuje Konstantinos Tsivos.
Autor v knize líčí vůbec nejtěžší období z této historie, které začíná rokem 1948 a končí v roce 1956, kdy se v Československu usídlila druhá nejpočetnější komunita řeckých emigrantů. Přistěhovalci vytvořili kompaktní komunity hlavně na území severní Moravy a později se rozptýlili do celé země. „Například v Berouně místní komunita čítala kolem 150 lidí,“ pokračuje historik.
Kniha je habilitační prací autora, a kromě zajímavých historických faktů čtenáře určitě zaujmou i příběhy obyčejných lidí. Ti v Československu museli překonávat nejen jazykovou bariéru, ale také překážky v podobě uspořádání a chodu tehdejšího totalitního státu. Jak autor prozradil, český čtenář navíc získá možnost sledovat a srovnat narativ řeckého komunismu s československým.
„Řada posbíraných dat pochází z rozhovorů, které jsme dělali s několika desítkami potomků, kteří pocházejí z druhé generace emigrantů. Kniha přitom není obhajobou totalitního režimu, ale poukazuje na to, že 50. léta byla velmi tvrdou a zvrácenou dobou. Nicméně nutno dodat, že řecká komunistická strana zaujímala významnou roli v období protifašistického odboje a získala tak hodně sympatizantů. Kdyby se tedy po druhé světové válce konaly demokratické volby, tak se domnívám, že by je velmi pravděpodobně komunisté vyhráli stejně jako v Československu v roce 1946,“ říká autor.
Konstantinos Tsivos v díle, jež vznikalo tři roky, rozvádí právě i diskuzi, jak by to v zemi vypadalo, jestli by se přeci jen takovýto scénář naplnil. Kdyby Řecko zažilo proměnu v lidově-demokratický stát za situace, že by se mu nedostalo tak velké podpory od západních mocností, především od Spojeného království a USA.
Křtu se zúčastnila lingvistka Mgr. Bc. Martina Vaníková, Ph.D., která se věnovala jazykové korektuře, a PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D., oba z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Společně s dalšími hosty byl na akci přítomen také majitel zdravotnického holdingu AKESO Ing. Sotirios Zavalianis.
